Chcete mít ve své skříni už jen to, co Vám sluší
a v čem se cítíte dobře?

Ted budu potrebovat to všechno stravit, seznamit se s tou zenskou, ktera leze ven a najit svou polohu, ale urcite se zase pripojim....Dekuju, dekuju, dekuju..byl to neuveritelny zazitek. Díky tobe a tve metodě OCTO CODES jsem si uvedomila, ze skoro 40 let hraju roli hodne holky, ktera ale neni moje a zrejme to ma velky podil na tom, ze pravidelne dochazim na terapii..verim, ze prijde cas, kdy budu moc tu chemii v podobe antidepresiv hodit do kose a zit! ..Dneska ráno jsem šla do práce, v kozačkách (líbí se mi jak pěkně klapou) a ramena vzpřímená..Čeká mě ještě těžká cesta, protože ten strach z toho, že ztratím náklonnost ostatních tam je, ale cítím, že ta cesta je správná..protože dnes ráno se mi dýchalo nějak líp...volněji..jako když vypustíš strašáka ze skříně..   Jitka
PS: Ano, tvoje metoda je naprosto jedinečná! Máš být na co hrdá! Já se pod to podepíšu! 🙂

Som velmi rada, ze som sa s Tanou stretla - som vdacna Tani opatovne a opatovne, ze to robi - a ona doklepla moje vahanie medzi av., lezerkou a sportackou. Aj dnes mam na sebe relativne jednoduche oblecenie, ale bluzka ma vinovu farbu a uzemnuju ma drevene nausnice a kozene kristusky - a ja citim, ako prave v nich "sedim" - je to moja opora vo svete. Ako tu uz viacere "najdenky" spominali, nakoniec som aj ja zistila, ze mam v satniku naznak toho, co som, ale neodvazny, len v naznakoch - a ze som sa v tom necitila dobre, ma spochybnovalo (bavlnene tricka, vyrazny zlty kabat (ano, ten milujem a kvoli nemu som sa vzdy tesila na jesen) a tazsie striebro. Az teraz - v tom jadre, som zistila, ze prichadza uvolnenie, ked mam naozaj ziarivu farbu a sperky su drevene a kozene - to streibro bol kompromis. A kompromisy Ta budu vzdy dusit. Je to ako keby si sa nacahovala, ale stale citis obrovsky blok, ktory nie si schopna prekrocit.    Anna

Den za dnem v těch 8 stylech jsem v každém našla "něco svého", ale pak jste pronesla vždy pro mě "rozhodující větu", která mě ubezpečila, že "to nejsem já". Vytřídila jsem oblečení - a hlavně - šuplík mých "šperků" - to bych Vám přála vidět ten mazec, co jsem za celé roky nahromaždila - a pak tu hromádečku věcí, které opravdu nosím. Musím se tomu smát. Také je velmi zábavné vidět najednou svět kolem sebe jinýma očima. Takže se mi velmi ulevilo a velmi se bavím! Ještě jednou Vám tedy ze srdce děkuji za tento báječný projekt a velice se těším na setkání s Vámi. Mějte se krásně a mějte krásné dny    Zuzka

V pátek jsem začala s filigránskou prací, kdy jsem každý kousek z šatníku vzala do rukou a ptala jsem se své duše.....vznikaly dvě kupky, z níchž jedna se rozrůstala do nebývalých rozměrů, takto jsem pokračovala s prádlem, se šperky, s kosmetikou, šály, šátky.....byl to nesmírně očistný a úlevný proces, začal v pátek, toho dne odpoledne jsem se začala čistit také já v rámci těla, do tohoto dne stále vykašlávám a vysmrkávám.....jsem naplněna vděčností, že mi Vaše metoda OCTO CODES pomohla rozpomenout se na moji vnitřní schopnost práce s vlastní duší pro sebe sama a nejenom pro jiné.....chci Vám podat toto přímé očistné svědectví, o síle záměru, úmyslu a volby.....z barev, které v šatníku zůstaly, ze šperků, které zůstaly, vychází Vámi pojmenovaný styl - ležérka. Ano, je to pravda, vždy jsem hledala v obchodě přírodní materiály, moje ruce dokonce poznaly, zda je tam umělinka či ne.....vždy jsem milovala len, také v něm doma spíme....vždy jsem odmítala černou, cítila jsem se v ní o dvacet let starší, brala mi energii...vyhledávala jsem pudrově růžovou, tmavě modrou...děkuji Vám za kompletaci a pojmenování toho, co často jako ženy jen vnitřně cítíme, ale nežijeme, protože tomu nerozumíme .....a často si nedovolíme to, co vnitřně cítíme bez rozumového odůvodnění žít..... Děkuji Vám, milá Táničko, těším se na osobní setkání.    Táňa

Moc Vám děkuji Táňo, za vaši pomoc a názory co si obléknout. V tom co jste vybrala se opravdu cítím nejlépe, ale kamarádky ze mě pořád chtějí udělat dámu . Tak ted vím, že mám poslouchat své pocity a nedat na kamarádky. Díky, díky díky Ať se Vám daří. Přeji hezké dny.    Libuše

Táňa Havlíčková? Jó, tak k té jsem kdysi chodila na kurs šití. Prostě vzala takové tupé nůžky, nějak to ustříhla, ale když jsi to pak dala dohromady – tak to byl model!! To jen svědectví, že tě ty zaběhnuté normy a generacemi ověřené střihy, jak píšeš v knize, vážně nebavily 🙂    Alena

Pamatuji si Vás z Prahy z nákupního centra Arkády, kde jsme se potkaly v prodejně obuvi Gábor. Poradila jste mi jedny pohodlné polobotky, bílé s nízkou podrážkou. Ty jsem měla v jedné ruce a v druhé balerínky, které jste kategoricky zamítla. V těch botech chodím do dnes a hodně lidí mi je již pochválilo. Cítím se v nich dobře. To už je asi cca 2 roky. Byla jste tam zrovna s jednou velmi spokojenou klientkou na asistovaném nákupu. Přeji hodně úspěchů v tom, co děláte!!!    Naďa